close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
"Čas jsou peníze. Peníze jsou lidi. Lidi jsou čas."

Květen 2007

hm...

28. května 2007 v 12:44 | já a nikdo jiný
No tak reklama už tu byla dlouho...:o) ale stejne je stranka bayo.blog.cz dost dobra...:o)
Tak sem dame neco jinyho...
Taže lidi, ve stredu vyrazime na svp, myslim že to bude fáákt desna rit. pripravte se na to ze se "vy-víte-co" až do "vy-víte-čeho"...:o) kdo cetl Pottera pochopí, kdo ne má smůlu...:o)
Tak...teď nasleduje par radku o jedne hre ktera, je docela neznama, nebo respektive znama ale nikdo nezna poradne její pravidla...A proto vám je tady nabízím. Ale hlavní důvod proč tady ty pravidla sou je ten, že tuto hru budeme hrat na svp...:o) musim vam rict ze to vazne nehorazna sranda...hlavne kdyz to nikdo neumi...:o)))))))
STRUČNÁ PRAVIDLA SOFTBALLU
Softball je hra příbuzná s baseballem, ze kterého asi před sto lety vznikla.
Hřiště
Hřiště má tvar pravoúhlé kruhové výseče o poloměru min. 70 m. Skládá se z vnitřního a vnějšího pole a zámezí. (viz. obr.)
Družstvo
Se skládá z devíti hráčů (respektive 9 jich nastupuje do hry), kteří mají specifické úkoly v obraně (v poli) - rozestavení viz. obr. - a kteří jsou si v podstatě rovnocenní ve hře v útoku ( na pálce), kam nastupují jeden po druhém podle předem stanoveného pořadí.
Hra
Začíná tak, že domácí družstvo nastoupí do obrany (do pole) a hostující začíná v útoku (na pálce). Pálkaři se snaží odpálit nadhozený míč a dotknout se postupně 1., 2., 3. a domácí mety, čímž družstvo získá jeden bod. Družstvo v obraně se jim v tom snaží zabránit a postupně vyřadit (vyautovat) 3 hráče soupeře. Jakmile se jim to podaří, oba týmy si vymění role - obránci jdou na pálku a pálkaři do pole. Době, kdy se oba týmy vystřídají v obou rolích, se říká směna. Softbalový zápas se hraje na 7 takových směn.
Obrana
Ústřední postavou obrany je nadhazovač, který nadhazuje míč soupeřovým pálkařům. Snaží se přitom soupeři odpal znesnadnit, ať už rychlostí nadhozu, technikou (točené nadhozy) anebo umísťováním. V tom mu pomáhá chytač, který jej diriguje, chytá neodpálené nadhozy a vrací je do hry. Rozhodčí přitom nadhozy rozlišuje na dobré (striky - takové, které proletí zónou mezi podpažím a koleny pálkaře a nad šířkou domácí mety) a špatné (bally - ostatní). Švihne-li však pálkař po jakémkoli nadhozu (i mimo zónu) nadhoz je automaticky počítán za dobrý.
Pálkař se musí pokusit odpálit nejpozději třetí dobrý nadhoz, jinak je aut (vyřazen ze hry). Naopak nadhazovač může pálkaři nadhodit maximálně 3x špatně, za čtvrtý takový nadhoz dostane pálkař první metu zdarma a odpalovat jde další člen družstva.
Autování pálkařů a běžců
Kromě vyřazení nadhazovačem existují ještě další základní způsoby, jak znemožnit pálkařům udělat bod.
Pálkař nebo běžec je aut, jestliže
- polaři chytí odpálený míč rovnou ze vzduchu, aniž se dotkl země (platí jen pro pálkaře, běžec ale může běžet dál až po onom chycení)
- polaři po odpalu přihrají míč na první metu dřív, než na ni doběhne pálkař
- polař s míčem se jím dotkne pálkaře nebo běžce kdekoliv mezi metami (na metách jsou chráněni)
- polař zahraje míč na metu, kterou běžec vynechal, nebo minul
Útok
Pálkař se snaží odpálit nebo "ulejt" míč tak, aby soupeři znemožnil nebo znesnadnil jeho zpracování a doběhl minimálně na první metu. Tam již rozhoduje sám (s pomocí kouče), zda poběží dál (na druhou, třetí, domácí metu) s rizikem, že bude polaři mezi metami vyřazen dotykem. Na kterékoli metě se přitom může zastavit (je chráněn proti autování) a počkat na další odpal svého spoluhráče. Nejlepší, čeho může pálkař dosáhnout, je tzv. "homerun" - odpal přes celé pole až za plot, což znamená automaticky bod nejen pro něho, ale eventuálně i pro další běžce, kteří v té době byli na metách.
Rozestavení polařů: 1- nadhazovač, 2 - chytač (catcher), 3 - první metař, 4 - druhý metař, 5 - třetí metař, 6 - spojka (short stop), 7 - levý polař, 8 - střední polař, 9 - pravý polař
Doufam, ze tomu rozumite...a jestli ne tak je to celkem fuk pac vam pravidla jeste reknem na svp...:o)
Tak víc toho sem zatim nedam, pac si musim jit balit veci...:o)))) Nevim jak vy ale já mám strašnejch krámů, vůbec nevim co tam s nima budu dělat...:o)

!!!REKLAMA!!!

21. května 2007 v 14:52 | já a nikdo jiný
tak lidi pac reklama je nevyhnutelná všude, dám ji sem i já :o))
!!!podívejte se všichni na BAYO.BLOG.CZ a pořádně to tam prolezte!!!...a nezapomeňte tam napsat to co vám autor řiká...:o)
BAYO.BLOG.CZ BAYO.BLOG.CZ BAYO.BLOG.CZ
BAYO.BLOG.CZ BAYO.BLOG.CZ BAYO.BLOG.CZ
BAYO.BLOG.CZ BAYO.BLOG.CZ BAYO.BLOG.CZ
BAYO.BLOG.CZ BAYO.BLOG.CZ BAYO.BLOG.CZ
BAYO.BLOG.CZ BAYO.BLOG.CZ BAYO.BLOG.CZ
BAYO.BLOG.CZ BAYO.BLOG.CZ BAYO.BLOG.CZ
BAYO.BLOG.CZ BAYO.BLOG.CZ BAYO.BLOG.CZ
BAYO.BLOG.CZ BAYO.BLOG.CZ BAYO.BLOG.CZ

tóóó byla doba cóó...?

20. května 2007 v 20:53 | já a nikdo jiný
húúú to byla ale doba než sem se ozval co...?
hmm myslim, že vám něco dlužim a to vekou omluvu...fakt moc prominte vsici, ze sem vas nechyl tak dlho cekat....
hmm ale abyste si nemohli rikat, ze sem se vam jenom omluvil a jinak nic tak tady mate tabulku s kontaktama na vas vsechny..prosim prekontrolujte si vsechny vase kontakty...a kdyby jste nasli chybu napiste ji do komentare nebo poslete na mail...
no dal najdete v rubrice "vtípky a srandičky" článek plllnej vtipů:o)))
u některejch jsem se fakt válel smíchem po zemi...:o)))))))))))))
A PAK TU JSOU NOVÝ !!!!!!!!!FOTKYYYYY!!!!!!!

vtipy 1

20. května 2007 v 20:45 | já a nikdo jiný |  VTÍPKY A SRANDIČKY
Při srazu veteránů:
"Tak co chlapi vzpomínáte na Pepovu smrt, jak se tenkrát vrhnul pod tank a zařval Za stranu a za lidi?"
"No já bych teda spíš řek, že místo Za stranu a za lidi řval ale Zasraný náledí...
Je čech, rus a američan. Letí v letadle a rus vyhodí televizi američan vyhodí video a čech vihodí granát.
A letadlo přistane rus potká holčičku a ta pláče a rus se jí ptá: "Holčičko copak se ti stalo" "Nnnnněkdo na mě někdo hodil televizi", a pláče dál.
Jde američan a potká chlapečka a ptá se ho: "Chlapečku copak se ti stalo", a chlapeček odpoví: "Nněkdo na mě hodil video" a pláče dál.
Teď jde čech potká dědečka a ten se strašně chechtá, a čech se ho ptá: "Proč pak se smějete?" "Totiž já jsem si prdl a za mnou bouchla stodola."
Hadaji se čech, rus a francous kdo ma nejsilnejsi piti. A tak vymysli ze daji před sebe zidli. Francous se napije 1, 2, 3, 5, 10 min a podiva se na zidli a rika ja jich tam vidim 3 Rus se napije a rika ze jich tam vydi 8 CECH se napie zase 1, 2, 3, 4 , 5, 6, 7, 8, 9, 10 min. a rika kluci a v ktere rade myslite.
Jde maly trpaslicek, a prijde do madarska a rika: Ja jsem maly trpaslicek, nesu si sebou maly kyblicek a prisel jsem k Vam krast. Madari rikaji tu nic neukradnes, jdi do Polska. Prijde do Polska a rika: Ja jsem maly trpaslicek, nesu si sebou maly kyblicek a prisel jsem k Vam krast. Polaci rikaji, tady nic neukradnes, jdi do Cech tam se krade furt a vsechno. Tak jde trpaslicek do Cech a rika: Ja jsem maly trpaslicek..... KURVA kde mam kyblicek.
Je večer a jeptiška utíká do kláštera, černý plášť za ní jen vlaje. Když utíká kolem hospody, u jejíchž dveří stojí opilec. Dá jeptišce facku a ta klesne na zem, plášť ji přikryje. Opilec povídá: "Myslel jsem, že jsi lepší BATMANE!"
Letí Čech, Afričan a grónský mužík letadlem. V tom grónský mužík povídá: "Teď letíme nad mojí zemí" Jak to poznáš, zeptají se ho Čech a Afričan?!? A grónský mužík odpoví: "Vyndám ruku z okna a je mi zima" Letí dál a najednou Afričan říká: "Teď letíme nad mojí zemí" a ostatní: "Jak to poznáš?!?" a Afričan na to: "Vyndám ruku z okýnka a je mi teplo" Letí zase dál a Čech říká: "teď letíme nad mojí zemí" a ostatní zase: "Jak to poznáš?!?" a Čech na to: "Jednoduše. Vyndám ruku z okýnka a ukradnou mi hodinky!!"
Co vzejde z toho, když se zkříží prase a včela?
Malý český člověk - pracovitý, ale svině
To znáte, jak jede Čech na dovolenou k moři a v klidu si rybaří, když z ničeho nic najednou chytne zlatou rybku? No, tak tu rybku vytáhne a ona povídá: Hele, když mne pustíš, tak ti splním dvě přání, já jsem totiž zlatá rybka. A on teda, že jo, ale jak to, že jenom dvě, když v každý pohádce a v každým slušným vtipu se zlatou rybkou se vždycky splňujou přání tři. No a rybka mu vysvětluje, že se časy mění, nejsou peníze atp., no prostě se vymlouvá co to jde. No ale stejně se dohodnou na těch dvou přáních, a rybka povídá: Tak si teda přej svoje první přání. A Čech se zadívá do zapadajícího slunce nad mořem a říká: Tak já si teda přeju, aby to moře bylo plný piva. Staniž se, řekla ryba a stalo se. A to druhý přání? ptá se ryba. Čech se zase zamyslí a říká: Ještě tři lahváče na ráno!
Prijde pan do restaurace a cisnik se pta: tak co si date? "hovno s cibuli" objedna si zakaznik. Cisnik je ze stare skoly takze se nedivi a donese objednavku. Druhy a treti den se vse opakuje a tak kdyz ctvrty den vidi cisnik znameho hosta uctive se pta "dneska opet hovno s cibuli?" dnes hovno bez cibule odpoledne mam rande!!"
Vite jaky je rozdil mezi spalenym chlebem, tehotnou zenskou a utopencem??
Nevite?
Vsechno pozde vytazeny
Jaký je rozdíl mezi černým, morbidním a brutálním humorem? Černý humor je 10 dětí v popelnici, morbidní jedno dítě v 10 popelnicích a brutální 10 popelnic v jednom dítěti.
Pán čeká v porodnici na svojí ženu, už je celý upocený z toho nekonečného čekání. Až najednou vyjde ze dveří sestřička a drží v náručí děťátko. Pan ji už jde naproti, načež sestřička chytne dítě za nožičky a začne s ním mrskat o radiátory a zdi až je mozek a krev všude kolem. Zděsený a překvapením polomrtvý pán zařve na sestřičku:"To snad nemyslíte vážně!",načež sestřička odpoví:
"Nebojte se, já jsem jenom tak žertovala, to dítě stejně umřelo už při porodu!"
Řeže pan psi na cirkulárce, příjde k němu druhej a ptá se:
'Člověče, co to děláte?'
'Ale, psí kusy!'
Asi tak 90-tiletá bába zuřivě promíchává obsah žumpy tyčí s upevněným kbelíkem na konci... Smrad se kolem line...
Jde kolem mladík a ptá se:" Babi co to děláte!? "
Ta na to:" Ale spadla mi tam zástěra..."
On na to:" Ale babi, stejně už ji nevezmete na sebe!? "
A ona:" No o ni mi nejde, ale já v ní měla kus chleba."
Pláče paní v autobuse.Vedle sedící pán se jí ptá co se jí stalo.
Paní si s pláčem stěžuje, že ji někdo řekl, že má ošklivou dceru.
Pán jí utěšuje: Nic si z toho nedělejte a už neplačte,tady máte bombón a té opici dejte taky.
Vtrhne do baru chlap s koltem a ustřelí šerifovi půlku
doutníku a zakřičí I'm Jack.
Vtrhne do baru další a ustřelí mu celý doutník a zakřičí I'm Bill.
Vtrhne do baru třetí a ustřelí mu hlavu a zakrici I'm sorry.
V kanceláři po pracovní době, ona leží na psacím stole, on stojí před ní. Tak k ní přistoupil, nasadil a nevšimnuvši si, že jeho varlata volně visí do pootevřeného šuplíku, prudce přirazil. Čest jeho řvoucí památce.
Vláda vyřešila problém sněhu - připíše jej do státního rozpočtu.
Zmizí okamžitě!
Policista křičí na řidiče:
"Zastavte, to neslyšíte, že volám STOP?"
"Slyšel jsem, ale myslel jsem, že voláte Dobrý den, pane poslanče!"
Policista se usměje: "No, víte, on je tu asi velký hluk, pane poslanče..."
Jakým způsobem by se dala zvýšit porodnost?"
Kbyby Microsoft vyráběl prezervativy!
Čert ukazuje Luciferovi novou část pekla:
"Jsou tu tři kotle - jeden pro zloděje a podvodníky, druhý pro lháře a pokrytce a třetí pro ochlasty a neřestníky."
"Běžte do háje s takovými zlepšováky. Teď k nám dorazila skupina politiků. To mám každého z nich rozříznout na tři díly?"
Přepadne zloděj ministra financí: "Peníze nebo život!" - "Chcete moje nebo státní?" - "Pochopitelně vaše, drobné neberu!"
Bůh si chce ověřit schopnosti známých premiérů a tak pozve Ruskýho, Americkýho a Paroubka. Řekne jim, že za týden bude konec světa a ať na to připraví lid. V Rusku řekne: Mám pro vás 2 dobré zprávy. Jedna je, že Bůh existuje a nemodlili jsme se zbytečně a ta druhá je, že za týden bude konec světa. V Americe řekne: Má pro vás 2 špatné zprávy. Ta první je, že Bůh existuje, s tím sem nepočítal a ta druhá je, že za týden bude konec světa. A Paroubek řekne: Mám pro vás 2 dobrý zprávy. Ta první je, že jsem jeden ze tří nejvýznamějších premiérů na světě a ta druhá je, že ODS nevyhraje volby...
Rozhovor Američana s Čechem:
In the USA we have: Bill Clinton, Stevie Wonder, Bob Hope, Johny Cash....
In Czech Republic we have Paroubek - no wonder, no hope, no cash
Pane Paroubek, rychle, vstávejte!!
Na pana prezidenta byl spáchán atentát!!
- Cože?? Vono už je půl sedmý ?!?!

to byla doba co...?

19. května 2007 v 13:50 | já a nikdo jiný
húúú to byla ale doba než sem se ozval co...?
hmm myslim, že vám něco dlužim a to vekou omluvu...fakt moc prominte vsici, ze sem vas nechyl tak dlho cekat....
hmm ale abyste si nemohli rikat, ze sem se vam jenom omluvil a jinak nic tak tady mate tabulku s kontaktama na vas vsechny..prosim prekontrolujte si vsechny vase kontakty...a kdyby jste nasli chybu napiste ji do komentare nebo poslete na mail...

!!!POHROMA!!! 2

2. května 2007 v 13:51 | já a nikdo jiný |  ZAJÍMAVOSTI
TOTO JE POKRAČOVÁNÍ ČLÁNKU "!!!POHROMA!!!" , KTERÝ JE V RUBRICE "ZAJÍMAVOSTI"
Pohlavky jsou dnes zakázané. Tak kdybyste mohl říci, jaké tresty by měli mít učitelé k dispozici?
Měli by mít bezprostředně možnost určité restrikce. Třeba nechat žáka po škole, uložit mu cosi jako veřejně prospěšné práce. Uklidit školu, vynést koše nebo něco podobného. Něco inteligentního, co by zároveň děti přivedlo k tomu, jak život doopravdy vypadá a co se od nich, až budou velké, bude očekávat. Dát někomu pár pohlavků považuji za nejúčinnější a zároveň nejmírnější trest, jaký dítě může dostat. Ale to je dneska neprůchodné.
To mě překvapuje. Psychologové říkají, že facka od učitele je horší než šikana od spolužáka. Je velmi ponižující pro psychiku dítěte.
Proč byly fyzické tresty zakázány nebo eliminovány? Protože mezi nevinným pohlavkem a šikanou ze strany učitele je neostrá hranice. To je důvod, proč vlastně ten svůj souhlas s tím, dát občas někomu, kdo si o to koleduje, pár pohlavků, nemohu s čistým svědomím závažně prosazovat.
Například na Sokolovsku se množí agresivní výpady na učitele a už tam dokonce přivolali na pomoc i policii, která agresivního žáka vyvedla ze třídy v poutech. Co říkáte tomuto řešení?
Jestliže škola dojde tak daleko, že si musí volat policii, je to její selhání. To je, jako kdybychom si my na psychiatrii volali policii na neklidné pacienty. Přece tu nejsme od toho, abychom se prali se svými pacienty a učitelé aby se prali se svými dětmi.
V čem tedy učitelé selhávají?
Myslím, že to řešení nelze hledat pouze v učitelích. Ti v současné době nemohou prakticky nic. Jejich práce je nesmírně těžká. Zkuste jít na základní školu na jedno dopoledne. Kdybyste se tam pohybovala jenom o přestávkách, tak si pak musíte vzít algenu. To je skutečně divočina a oni se v tom neustále pohybují. Být učitelkou je skoro diagnóza. Já bych tu vinu ani řešení nehledal primárně u nich, ale v celém systému. Je třeba vrátit do školství určité prvky restrikce, ale zároveň učitelské povolání mnohem lépe finančně ocenit než dnes.
Mohu vás uklidnit. Podle vlády zvýšení platů učitelů nehrozí.
To je pak ten náš rozhovor skoro zbytečný...
Dalším vážným problémem, o kterém se zatím nehovoří, je nevhodné předčasné sexuální chování dětí. Dětská psychiatrička Dana Janotová upozorňuje, že chybí dostatečná sexuální výchova, a přitom děti mohou na internetu daleko snáze k informacím o patologickém sexu. Děti přestávají rozlišovat, co je normální, a mají v tom zmatek.
Ony považují za normální něco, co zřejmě předchozí generace zčásti za normální nepovažuje. Je pravda, že z psychoanalýzy je zřejmé, že v období nejranějšího školního věku by dítě nemělo být těmto jevům vystavováno. Je to skutečně nevhodné. A to ne z nějakých mravokárných nebo moralizujících důvodů, ale čistě z biologických důvodů.
Je pravda, že tohle je veliký problém.
Množí se třeba případy, kdy děti na internetu vidí sex ve třech a myslí si, že to tak je normální, a chtějí to napodobovat. Nebo mají pocit, že je běžné mít intimní styk bez citu, že jde jen o tělesnou potřebu. A vzniknou u nich problémy. Co s tím?
To je nesmírně těžké. Zase to před vás staví ono dilema nějaké cenzury nebo restrikce. Jsem spíš pro cestu alternativní nabídky - připoutat pozornost dětí tak, aby si osvojovaly daleko zdravější a perspektivnější hodnoty.
A co zavést ve školách kvalitnější sexuální výchovu?
Tady jsem skeptik, otázkou je, kdo by to dělal. Protože děti se nesmírně baví, když přesně rozpoznají, jak je to té chudince paní učitelce trapné, když má těm habánům pubertálním sex vysvětlovat a vykládat. A to je celé jedna obrovská bžunda.
Takže toto téma opět uzavřeme s tím, že nejsou lidi...Vraťme se ještě k agresivitě dětí. Podle odborníků většinou znamená neuspokojené potřeby. Něco vám chybí nebo se cítíte ohrožen. Co tedy dětem nejvíc chybí?
Smysluplné naplnění volného času. Všimněte si, že děti, které mají volný čas zaplněný různými hudebkami, balety, jazyky - sice se říká, jak jsou přetěžovány - ale u nich k patologickým jevům dochází podstatně méně než u těch, které sedí s klíčem na krku na zábradlí a vymýšlejí, co by kde provedly. Rodiče jsou v práci a ony nemají co dělat - to je syndrom prázdného bytu.
Otcové jsou dnes čím dál více zaneprázdněni vyděláváním peněz nebo v rodinách kvůli rozvodům chybějí úplně.Je to přitom po celém světě známá rovnice: chlapec, kterému se otec nevěnuje, rovná se problémy s kázní ve škole.
Tady jste došla k jednomu velmi důležitému momentu, který není snadno napravitelný, protože souvisí s vývojem celé společnosti. Dřív, když měl někdo pekárnu, tak dítě vidělo tátu, jak ráno ve tři peče housky, a muselo mu velice brzy začít pomáhat. A mohlo se s otcem identifikovat, což je jeden ze základních mechanismů vrůstání do společnosti a přípravy na svoji další roli. A tenhle mechanismus identifikace vymizel, protože kluci otce při práci nevidí. Tudíž zmizel jeden vážný důvod, proč si jich vážit. A to je něco, s čím nic nenaděláme. Já, jsa chirurgem, si nemohu brát tříletého synka k sobě na sál, aby se koukal, jak tam tatínek umí řezat maso.
A v co to může vyústit?
V nedostatečné vrůstání chlapce do mužské role a nedostatečné přejímání zodpovědnosti, která s tím souvisí. Zodpovědnosti za sebe, za svoje chování.
Co myslíte, že vyroste z dnešních chlapců?
No vidíte, s tím jsme začali. Narážeči koše učiteli na hlavu.
Jaké je východisko, když jsou rodiče zaneprázdněni tím, aby vydělali pro rodinu dost peněz, pracují pro děti, ale pak na ně nemají čas?
Když pracují pro děti příliš, tak pak zpláčou nad výdělkem. Až pozdě zjistí, že pro děti je daleko důležitější mít s nimi skutečný autentický kontakt. Dítě chce, abych si s ním hrál, a ne abych mu koupil kolo nebo motorku a řekl: Jdi si hrát. Jdi si hrát, to je to nejhorší, co může dítě v útlém věku slyšet. Protože ono chce, abych se mu věnoval celou svou bytostí.
A když to rodiče nedělají?
Když uspokojují potřebu dítěte si hrát materiálním zajišťováním, tak vyvolají v dítěti falešný pocit, že potřeby lze uspokojovat hned. Nemít schopnost odložit uspokojení svých potřeb je jeden ze základů drogové závislosti. Jde o pocit, že mohu mít všechno hned teď. Sex hned - holky proti tomu už také nic nemají, protože to viděly, hmotné potřeby hned - protože rodiče mně koupí, co potřebuji, aby ode mne měli pokoj. Dokázat odložit uspokojení svých potřeb je přitom základem monogamie a určité askeze, která je nutná k tomu, abych se mohl pohybovat v této společnosti. Tohle mladí lidé neumějí...
... a najednou přijde první krize.
Ano, holka je opustí, něco jim nevyjde a reagují zkratkově.
Teď hned si lze opatřit drogu a cítit se dobře. Nemusím se snažit, abych si vydělal na dovolenou, mohu ji zažít hned teď po droze. Ale zároveň to může vést i k nějakým zkratkám, třeba k sebevraždě.
Takže co rodičům doporučujete?
Udržovat děti ve skromnosti.
Jenomže, pane profesore, když dítě nebude mít jako jedno z mála mobil, když nebude hrát nejnovější počítačové hry, tak jím ve třídě začnou opovrhovat.
Bude natolik sebevědomou a po všech stránkách rozvinutou osobností, že to může vidět jako svoji výhodu. Jinakost je u silných jedinců výhodou. Nemá mobil, nemá mobil.
Říkáte jinakost. Ale vemte si, pod jakou společenskou masáží dnešní dospívající jsou. Nejdůležitější je mít dokonalé tělo, být štíhlý a mít peníze na věci z reklam…
Mladé manažerky, ty klapačky v kostýmkách, co chodí a důležitost jim kape z uší... já si myslím, že by to chtělo proti tomu působit nějakými protivzory. Přijít schválně někam se vzezřením, které toto nabourává, a vytvářet proti tomu určitý trend. K tomu dříve nebo později dojde - kult krásy, síly a bohatství bude nabouráván nějakými desperáty, odpadlíky, disidenty, takovými všelijakými Boby Dylany.
A na závěr: U čeho by měli rodiče se svými dětmi začít?
U své osobní a časové investice do svých dětí a rozvíjet u nich schopnost odkládat uspokojování potřeb. Protože to je opravdu nesmírně důležitá vlastnost. Učit je to od dětství. Jakmile dítě řve, nevrazit mu hned dudlík. Nechte ho chvíli řvát. Vždyť život nepřináší uspokojení hned teď, kdy já si písknu.
Prof. Cyril Höschl
Veďme děti ke skromnosti, říká psychiatr

!!!POHROMA!!!

2. května 2007 v 13:49 | já a nikdo jiný |  ZAJÍMAVOSTI

Psychiatr Höschl: Do škol se musí vrátit tresty

Autorita učitelů ve školách klesá a agresivita dětí naopak roste. Psychiatr Cyril Höschl v rozhovoru s Michaelou Jílkovou vysvětluje, v čem jsou příčiny. Upozorňuje i na to, že učitelé mají stále méně možností, jak děti trestat.
Pane profesore, učitelé se shodují, že se agresivita dětí ve školách stupňuje a je jen otázkou času, kdy bude někdo střílet i na českých školách podobně jako v USA.Souhlasíte s nimi, nebo jste v klidu?
To nebezpečí zde určitě je. A je reálné. Není to asi nebezpečí zítřka, ale rozhodně už stojí za to se nad ním dnes zamýšlet. Protože situace se viditelně zhoršuje.
Třeba takovým novým jevem je, že se v některých školách začaly rozmáhat soutěže dětí, kdo natočí na mobilní telefon brutálnější rvačku se spolužáky. Vyhrává ten, kdo ji má krutější a surovější. Je toto už sociálně patologický jev?
Jde už skutečně o poruchy osobnosti. A stačí jeden takový ve třídě a působí to veliké problémy. Nepochybně se na tom podílí tolik diskutovaný vliv agresivity v počítačových hrách, ve filmech, v médiích, které mění hodnotové chápání toho, za co nesu a nenesu odpovědnost. Vinou těch počítačových her se zdá jakoby snadné to, že život můžete vzít a pak ho zase snadno nabýt. A teprve autentická zkušenost tuhle virtuální zkušenost opravuje. A to je už někdy pozdě.
Byl byste tedy pro zavedení nějaké cenzury, aby se agresivita ve filmech, televizi či v počítačových hrách omezila?
Obávám se, že cenzura není řešení. Žijeme v jiné době než řekněme před listopadem 1989. Celá Evropa a celý svět je někde jinde. Alternativou je nabídka něčeho, co by děti ve volném čase zaujalo nikoliv virtuálně, ale opravdu fyzicky. Ať už je to sport nebo něco dalšího. Ovšem to vyžaduje nasazení té předchozí generace. Chce to vidět, že situace je vážná, a začít se dětem věnovat. Jenže to aby člověk prstíčkem pohledal.
A co s tím, pane profesore, dělat, že? Začali bychom na školách. Učitelé jsou nešťastní, říkají, že jsou proti agresivitě dětí vlastně bezmocní. Mohou napsat jen poznámku do žákovské knížky nebo dát zhoršenou známku z chování, což není pro děti žádný strašák.
Chyba je nadrobena vždy na obou stranách. Vyžadovat autoritu jenom z důvodu svého postavení, že jsem učitel, to už je dnes směšné. Autorita musí být vybudována na skutečném respektu a děti jsou ho stále ještě schopny mít. Jenomže když se podíváte na učitelské platy, pochopíte, proč je jako šafránu charizmatických učitelů, kteří mají přirozený respekt, nepotřebují vyvíjet žádné trestající mechanismy a děti za nimi jdou spontánně.
Musíte dát dětem najevo, že všechno má své meze
Ale co mají dělat ti učitelé? Na škole v České Třebové v březnu nasadil žák 9. třídy učiteli odpadkový koš na hlavu a spolužáci si to pobaveně natočili na mobil. Ředitel školy si stěžoval, že učitelé, co se trestů týče, jsou vlastně bezmocní.

No a teď jsme u jednoho z hlavních dilemat. Kde najít ten správný poměr mezi autoritativním školstvím, které vyžaduje poslušnost, a premisivním, které dává volný průchod svobodným hnutím mysli žáků, rozvíjí kreativitu a tresty v podstatě zavrhuje. Někde mezi tím je optimum. My se posouváme k tomu školství premisivnímu. Ale ani děti z důvodu rodinné výchovy, ani pedagogové vinou své průpravy nejsou na tento posun připraveni. Dostávají se do situace svobodomyslného školství, ale se starými požadavky a určitými nároky na poslušnost, které je toto školství čím dál méně schopné zajistit.
Tu poslušnost ovšem nějak vyžadovat musíte...
Prostě musíte dát dětem najevo, že všechno má své meze. A má-li být škola přípravou na život, tak by zároveň měla být přípravou i na to, že v životě - ať se nám to líbí nebo nelíbí - stojíme tváří v tvář autoritám. A ty je třeba do určité míry respektovat nebo poslouchat, i když si jich třeba nevážíme.
Tak mi řekněte konkrétně, co má dělat jeden učitel, který si stěžoval, že žák v tělocviku zopakuje desetkrát sprosté slovo. A on už prý raději dělá, že to neslyší, protože poznámka byla k ničemu.
Těch technik je spousta. Je zapotřebí obrátit takovou situaci ve prospěch toho, koho se to týká. A ne ji řešit ve prospěch silového řešení, tedy ve prospěch toho učitele. Třeba u státní zkoušky na medicíně měla studentka pod lavicí mobilní telefon a "přítel na telefonu" jí odpovídal esemeskami na otázky. Když přišla na řadu, telefon jsem jí vzal a položil na stůl bez jakéhokoli komentáře a oba jsme dělali, že jako nevíme, o co jde. V tom byla úloha učitele - přivést ji k tomu, aby se ona sama nad sebou zamyslela. Vůbec jsem ji netrestal, jen jsem s ní rozmlouval způsobem, který nakonec vedl k tomu, že ona řekla: "No víte, já měla dnes špatný den, já si to uvědomuji a přijdu jindy." Státnici neudělala. Ne proto, že bych ji vyhodil, ale proto, že k tomu sama dospěla. Uznala, že kdyby medicínu absolvovala takovýmito triky, tak by ze sebe tak dobrý pocit neměla.
A představte si, že ten mladý učitel s odpadkovým košem na hlavě původně s žáky diskutoval, chtěl k nim být přátelský. Ale ti deváťáci to brali jako projev slabosti a přestali ho respektovat.
Ve vztahu učitele a žáka je velký rozdíl mezi přátelským přístupem a určitou podlézavostí, kterou děti okamžitě rozpoznají. Velmi těžko se před nimi hraje nějaká komedie. A snaha deklarovat se trochu jiný, než jaký jsem, vede okamžitě ke ztrátě respektu. Můžete se snažit, jak chcete, ale když váš projev není úplně autentický, tak to je to první, co děti rozpoznají, a vede to ke ztrátě autority. Jsem přesvědčen, že kdyby ten učitel s dětmi opravdu komunikoval - a to i o tom, jaké problémy s nimi má a co by dělali v jeho kůži - tak by k tomu nemuselo dojít.
Zacituji vám teď psychologa Rostislava Nesnídala: "Další příčinou agresivity dětí je bezmocnost učitelů. Základní výchovná poučka zní: Když dítě něco provede, musí okamžitě následovat přiměřený trest. Ne za hodinu, ale hned, aby si to dítě spojilo. Ve školách takové okamžité tresty nejsou k dispozici."
To je pravda. A my bychom si měli říci, do jaké míry možnost restrikce do škol vrátit. Například pár pohlavků ve starorakouských školách plnilo ohromně terapeutickou funkci.