close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
"Čas jsou peníze. Peníze jsou lidi. Lidi jsou čas."

!!!POHROMA!!! 2

2. května 2007 v 13:51 | já a nikdo jiný |  ZAJÍMAVOSTI
TOTO JE POKRAČOVÁNÍ ČLÁNKU "!!!POHROMA!!!" , KTERÝ JE V RUBRICE "ZAJÍMAVOSTI"
Pohlavky jsou dnes zakázané. Tak kdybyste mohl říci, jaké tresty by měli mít učitelé k dispozici?
Měli by mít bezprostředně možnost určité restrikce. Třeba nechat žáka po škole, uložit mu cosi jako veřejně prospěšné práce. Uklidit školu, vynést koše nebo něco podobného. Něco inteligentního, co by zároveň děti přivedlo k tomu, jak život doopravdy vypadá a co se od nich, až budou velké, bude očekávat. Dát někomu pár pohlavků považuji za nejúčinnější a zároveň nejmírnější trest, jaký dítě může dostat. Ale to je dneska neprůchodné.
To mě překvapuje. Psychologové říkají, že facka od učitele je horší než šikana od spolužáka. Je velmi ponižující pro psychiku dítěte.
Proč byly fyzické tresty zakázány nebo eliminovány? Protože mezi nevinným pohlavkem a šikanou ze strany učitele je neostrá hranice. To je důvod, proč vlastně ten svůj souhlas s tím, dát občas někomu, kdo si o to koleduje, pár pohlavků, nemohu s čistým svědomím závažně prosazovat.
Například na Sokolovsku se množí agresivní výpady na učitele a už tam dokonce přivolali na pomoc i policii, která agresivního žáka vyvedla ze třídy v poutech. Co říkáte tomuto řešení?
Jestliže škola dojde tak daleko, že si musí volat policii, je to její selhání. To je, jako kdybychom si my na psychiatrii volali policii na neklidné pacienty. Přece tu nejsme od toho, abychom se prali se svými pacienty a učitelé aby se prali se svými dětmi.
V čem tedy učitelé selhávají?
Myslím, že to řešení nelze hledat pouze v učitelích. Ti v současné době nemohou prakticky nic. Jejich práce je nesmírně těžká. Zkuste jít na základní školu na jedno dopoledne. Kdybyste se tam pohybovala jenom o přestávkách, tak si pak musíte vzít algenu. To je skutečně divočina a oni se v tom neustále pohybují. Být učitelkou je skoro diagnóza. Já bych tu vinu ani řešení nehledal primárně u nich, ale v celém systému. Je třeba vrátit do školství určité prvky restrikce, ale zároveň učitelské povolání mnohem lépe finančně ocenit než dnes.
Mohu vás uklidnit. Podle vlády zvýšení platů učitelů nehrozí.
To je pak ten náš rozhovor skoro zbytečný...
Dalším vážným problémem, o kterém se zatím nehovoří, je nevhodné předčasné sexuální chování dětí. Dětská psychiatrička Dana Janotová upozorňuje, že chybí dostatečná sexuální výchova, a přitom děti mohou na internetu daleko snáze k informacím o patologickém sexu. Děti přestávají rozlišovat, co je normální, a mají v tom zmatek.
Ony považují za normální něco, co zřejmě předchozí generace zčásti za normální nepovažuje. Je pravda, že z psychoanalýzy je zřejmé, že v období nejranějšího školního věku by dítě nemělo být těmto jevům vystavováno. Je to skutečně nevhodné. A to ne z nějakých mravokárných nebo moralizujících důvodů, ale čistě z biologických důvodů.
Je pravda, že tohle je veliký problém.
Množí se třeba případy, kdy děti na internetu vidí sex ve třech a myslí si, že to tak je normální, a chtějí to napodobovat. Nebo mají pocit, že je běžné mít intimní styk bez citu, že jde jen o tělesnou potřebu. A vzniknou u nich problémy. Co s tím?
To je nesmírně těžké. Zase to před vás staví ono dilema nějaké cenzury nebo restrikce. Jsem spíš pro cestu alternativní nabídky - připoutat pozornost dětí tak, aby si osvojovaly daleko zdravější a perspektivnější hodnoty.
A co zavést ve školách kvalitnější sexuální výchovu?
Tady jsem skeptik, otázkou je, kdo by to dělal. Protože děti se nesmírně baví, když přesně rozpoznají, jak je to té chudince paní učitelce trapné, když má těm habánům pubertálním sex vysvětlovat a vykládat. A to je celé jedna obrovská bžunda.
Takže toto téma opět uzavřeme s tím, že nejsou lidi...Vraťme se ještě k agresivitě dětí. Podle odborníků většinou znamená neuspokojené potřeby. Něco vám chybí nebo se cítíte ohrožen. Co tedy dětem nejvíc chybí?
Smysluplné naplnění volného času. Všimněte si, že děti, které mají volný čas zaplněný různými hudebkami, balety, jazyky - sice se říká, jak jsou přetěžovány - ale u nich k patologickým jevům dochází podstatně méně než u těch, které sedí s klíčem na krku na zábradlí a vymýšlejí, co by kde provedly. Rodiče jsou v práci a ony nemají co dělat - to je syndrom prázdného bytu.
Otcové jsou dnes čím dál více zaneprázdněni vyděláváním peněz nebo v rodinách kvůli rozvodům chybějí úplně.Je to přitom po celém světě známá rovnice: chlapec, kterému se otec nevěnuje, rovná se problémy s kázní ve škole.
Tady jste došla k jednomu velmi důležitému momentu, který není snadno napravitelný, protože souvisí s vývojem celé společnosti. Dřív, když měl někdo pekárnu, tak dítě vidělo tátu, jak ráno ve tři peče housky, a muselo mu velice brzy začít pomáhat. A mohlo se s otcem identifikovat, což je jeden ze základních mechanismů vrůstání do společnosti a přípravy na svoji další roli. A tenhle mechanismus identifikace vymizel, protože kluci otce při práci nevidí. Tudíž zmizel jeden vážný důvod, proč si jich vážit. A to je něco, s čím nic nenaděláme. Já, jsa chirurgem, si nemohu brát tříletého synka k sobě na sál, aby se koukal, jak tam tatínek umí řezat maso.
A v co to může vyústit?
V nedostatečné vrůstání chlapce do mužské role a nedostatečné přejímání zodpovědnosti, která s tím souvisí. Zodpovědnosti za sebe, za svoje chování.
Co myslíte, že vyroste z dnešních chlapců?
No vidíte, s tím jsme začali. Narážeči koše učiteli na hlavu.
Jaké je východisko, když jsou rodiče zaneprázdněni tím, aby vydělali pro rodinu dost peněz, pracují pro děti, ale pak na ně nemají čas?
Když pracují pro děti příliš, tak pak zpláčou nad výdělkem. Až pozdě zjistí, že pro děti je daleko důležitější mít s nimi skutečný autentický kontakt. Dítě chce, abych si s ním hrál, a ne abych mu koupil kolo nebo motorku a řekl: Jdi si hrát. Jdi si hrát, to je to nejhorší, co může dítě v útlém věku slyšet. Protože ono chce, abych se mu věnoval celou svou bytostí.
A když to rodiče nedělají?
Když uspokojují potřebu dítěte si hrát materiálním zajišťováním, tak vyvolají v dítěti falešný pocit, že potřeby lze uspokojovat hned. Nemít schopnost odložit uspokojení svých potřeb je jeden ze základů drogové závislosti. Jde o pocit, že mohu mít všechno hned teď. Sex hned - holky proti tomu už také nic nemají, protože to viděly, hmotné potřeby hned - protože rodiče mně koupí, co potřebuji, aby ode mne měli pokoj. Dokázat odložit uspokojení svých potřeb je přitom základem monogamie a určité askeze, která je nutná k tomu, abych se mohl pohybovat v této společnosti. Tohle mladí lidé neumějí...
... a najednou přijde první krize.
Ano, holka je opustí, něco jim nevyjde a reagují zkratkově.
Teď hned si lze opatřit drogu a cítit se dobře. Nemusím se snažit, abych si vydělal na dovolenou, mohu ji zažít hned teď po droze. Ale zároveň to může vést i k nějakým zkratkám, třeba k sebevraždě.
Takže co rodičům doporučujete?
Udržovat děti ve skromnosti.
Jenomže, pane profesore, když dítě nebude mít jako jedno z mála mobil, když nebude hrát nejnovější počítačové hry, tak jím ve třídě začnou opovrhovat.
Bude natolik sebevědomou a po všech stránkách rozvinutou osobností, že to může vidět jako svoji výhodu. Jinakost je u silných jedinců výhodou. Nemá mobil, nemá mobil.
Říkáte jinakost. Ale vemte si, pod jakou společenskou masáží dnešní dospívající jsou. Nejdůležitější je mít dokonalé tělo, být štíhlý a mít peníze na věci z reklam…
Mladé manažerky, ty klapačky v kostýmkách, co chodí a důležitost jim kape z uší... já si myslím, že by to chtělo proti tomu působit nějakými protivzory. Přijít schválně někam se vzezřením, které toto nabourává, a vytvářet proti tomu určitý trend. K tomu dříve nebo později dojde - kult krásy, síly a bohatství bude nabouráván nějakými desperáty, odpadlíky, disidenty, takovými všelijakými Boby Dylany.
A na závěr: U čeho by měli rodiče se svými dětmi začít?
U své osobní a časové investice do svých dětí a rozvíjet u nich schopnost odkládat uspokojování potřeb. Protože to je opravdu nesmírně důležitá vlastnost. Učit je to od dětství. Jakmile dítě řve, nevrazit mu hned dudlík. Nechte ho chvíli řvát. Vždyť život nepřináší uspokojení hned teď, kdy já si písknu.
Prof. Cyril Höschl
Veďme děti ke skromnosti, říká psychiatr
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ___SHAMAN___ ___SHAMAN___ | 3. května 2007 v 19:47 | Reagovat

vycerpavajici...

2 ___SHAMAN___ ___SHAMAN___ | 3. května 2007 v 19:54 | Reagovat

ale zajimave...

3 Andy Andy | Web | 8. května 2007 v 14:21 | Reagovat

psychologové a psychiatři mi začínaj dost srát a cpous e mi do života.....nepište o nich :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama